Ve středu 15.5. se vydaly všechny tři čtvrté třídy na hrad Kost. Takto výlet popsala žákyně 4.C Rosalie Šedková (zkráceno).
Ráno jsme dorazili na hrad Kost a čekal nás pan sokolník. Vyprávěl nám o dravých ptácích. Když jsme odcházeli, mohli jsme si pohladit výra velkého. Pak jsme stříleli z luku, házeli jsme sekerou a nakonec jsme se přetahovali o lano. Dali jsme si svačinu a šli jsme na představení o bojích a o pirátech, jeden byl hloupější než druhý. K obědu byl řízek s bramborami a zeleninou.
Po obědě jsme měli skvělou prohlídku s paní průvodkyní. Nechápu, jak si může zapamatovat jméno prababičky zakladatele hradu. Byli jsme v kapli sv. Anny. Dříve ta kaple byla zasvěcena Janu Křtiteli, ale zjistilo se, že Jan Křtitel je hrozný patron, protože kapli nechal shořet. Já si myslím, že je strašně moc kaplí a kostelů, které jsou zasvěceny Janu Křtiteli. Třeba zachraňoval jinou kapli a na tuhle neměl čas, no svět je holt nespravedlivý.
Prohlídka pokračovala do zbrojovny a tam byly zbraně, které vážily stejně jako já. Bylo tam i brnění, které bylo velmi výhodné, protože mělo na nohách špičky, aby voják nespadl z koně. Po zbrojovně jsme šli do hodovní síně a tam byla socha Panny Marie s Ježíškem, ale Ježíšek nebyl v náručí Panny Marie. On seděl totiž na mráčku, alespoň mně to tak připadalo.
Šli jsme do ložnice a tam byl postřelený obraz nějaké paní. Ta paní moc a moc mluvila, a tak jednoho dne její manžel vzal její obraz a postavil jí vedle obrazu a prostřelil ten obraz a ta paní se tak lekla, že už nikdy nepromluvila. Teda je to jen pověst.
Na konci prohlídky jsme šli do černé kuchyně a dozvěděli jsme se, že v té době se pudink dělal trošku jinak. Syrové maso se smíchalo s kořením. Zamíchalo se to a nechalo se to odležet. Prohlídka hradu se mi líbila ze všeho nejvíc.
A přišlo nakupování. Po něm jsme jeli do Jičína. Naše třída šla nejdřív na náměstí a na hřiště, a pak do Rumcajsovy ševcovny. Byla docela malá, ale hezká. Lovila jsem dřevěné rybičky a byli tam i dva králíčci. V Jičíně se mi moc líbilo.
